Heroine

li smutní, aby se už nehádali, aby se nezlobili. Viní se za to, že se jim to nedaří. Tyto děti nevěnují pozornost tomu, co ony samy potřebují, ale splývají s tím, co potřebují rodiče. Když pak mají říct, jestli chtějí bydlet s maminkou, nebo s tatínkem, neodpovídají podle svých přání, ale podle přání toho, kdo se jich ptá. Někdy chtějí děti s rodiči ještě něco zažít – ale nedokážou jim to říct nebo k tomu nenajdou ve sváre