Heroine

V  ASMR světě jsou oblíbené také roleplaye, hry na určité situace. „Já tomu říkám převtělení. Často si aktéři ve videích

hrají na to, že s vámi vedou pracovní pohovory, simulují návštěvy u psychologů,

obchodníků,“ vysvětluje Denisa V. Je to

někdy až bizarní: doma před počítačem

a se sluchátky na uších si můžete sehrát

třeba návštěvu holiče. Nebo můžete

navštívit sestřičku, která vám nejenže

změří EKG, ale i  kompletně „vyšetří“

dásně i uši. A existuje i video na motivy

sci-fi seriálu Akta X, kde se zjišťuje, zda

v sobě nemáte mimozemské čipy. Jeden

společný jmenovatel se dá najít ve všech

videích: blízkost a dojem, že jde jen a jen

o vás.

ASMR v psychologii

Nejoblíbenější američtí autoři videí se

jimi slušně uživí, v Čechách je k tomu ale

ještě dlouhá cesta. „Sama se domnívám,

že výhradně ASMR tvorbou se v ČR dnes

nikdo neživí, ale už si nemyslím, že je to

nereálné. ASMR objevilo několik větších českých youtuberů, takže spousta

lidí je teď točí, je to u nás aktuální trend.

Což myslím pramení i z toho, jak bizarně ten koncept na první pohled vypadá,“

popisuje Deni ASMRCZ. Sama má pravidelných diváků něco kolem osmnácti

tisíc, celkově její videa shlédlo přes čtyři

miliony diváků. Její záměr s ASMR je ale

jiný: Studuje psychologii a fenoménu se

věnuje i výzkumně.

„Mým snem je poskytovat ASMR

relaxace jako součást poradenské psychologie. K  tomu jsou ale zapotřebí

opravdu pečlivé a náročné výzkumy. Na

mnohých se již ve světě i u nás pracuje,

snad se to povede,“ dodává. Sama už dva

roky poskytuje i živé seance Ráj pro uši.

„Fungují výborně, živý ASMR zážitek

mi zatím všichni účastníci popsali jako

intenzivnější než skrze video.“ Deni

ASMRCZ spolu s  nadšenci z  komunity

diváků ASMR věří, že dlouhodobé sledování takových videí může pomáhat

i s léčbou různých psychických onemocnění – deprese, úzkosti, posttraumatické

stresové poruchy.

A co na to věda?

Seriózních výzkumů ale zatím moc není.

Stejně jako bylo těžké vůbec fenomén

popsat a pojmenovat, je těžké jej i zařadit a zkoumat – patří na pole psychologie, psychiatrie, nebo snad neurologie?

Podle Toma Stafforda, psychologa a badatele univerzity v  Sheffieldu, je fenomén podobně problematický jako třeba

synestezie. Toto sdružení vjemů dvou

tělesných smyslů, kdy ve vás například

slovo vyvolá chuťový nebo grafický vjem

(řeknete úterý a já si automaticky představím zelenou barvu), bylo do 90. let

minulého století považováno za mýtus,

až poté vědci přišli s  ověřitelnou metodou, jak jev zkoumat. ASMR na tom

může být podobně. „Když máte jev, který

cítí jen někdo, navíc každý jinak, těžce se

popisuje a nelze objektivně měřit, ocitá

se v jakémsi mrtvém úhlu vědy,“ komentoval pro britský deník Independent.

Zatím vyšly dvě podstatné studie.

V roce 2015 Emma Barratt a Nick Davis

z  britské Swansea University pozorovali reakce pěti set dobrovolníků, kteří

ASMR videa sami sledují. Už to je samozřejmě zkreslení, protože studie se

tím pádem zúčastnili lidé, kteří k ASMR

už zaujali (pozitivní) postoj. Cílem bylo

zjistit, jaké reakce to všemožné šustění a  šeptání v  lidech spouští. A  kdy

a k čemu videa používají.

Pozoruhodně konzistentní byly výsledky u  nejlépe fungujících spouštěčů:

nejvíce zabírá šeptání, pomalé pohyby

a  fakt, že vám někdo věnuje pozornost.

Většina respondentů videa sleduje pro

relaxaci, jako pomoc při usínání nebo

zbavení se stresu. „Jen pět procent účast-

ASMR V APPCE

Češka Deni ASMRCZ je nejúspěšnější tvůrkyní ASMR videí u nás. Aktuálně se podílí na

vývoji aplikace Bemmerse (nyní dostupné

jen pro iPhone), která propojuje posluchače

a tvůrce a násobí zážitek z poslechu ASMR,

primárně soustředěného na hlubokou relaxaci, úlevu od stresu a lepší spánek.

108

níků uvedlo, že používají ASMR videa

jako sexuální stimul,“ uvádí autoři. U lidí,

kteří se průzkumu zúčastnili a  mají diagnostikovanou střední až těžkou depresi,

uvedlo 69 procent, že jim ASMR pomáhá

zlehčit její projevy. Nutná dávka kritické

skepse je ale namístě, vše jsou subjektivní informace. Sám Davis studii vidí jako

odrazový můstek k  dalšímu zkoumání.

„Dalším krokem by ideálně bylo pozorování fyziologické stránky věci,“ dodává.

A  právě taková studie vyšla loni:

čtveřice doktorandů univerzity v  Sheffieldu měřila změny v tepové frekvenci,

hloubce dechu či vodivosti kůže. Výsledek? Sledování nahrávek skutečně snižuje tepovou frekvenci (na rozdíl od třeba sexuálního vzrušení). „Je možné, že

ASMR reakce je určitým typem mírného

mozkového záchvatu. Ty mohou být občas i příjemné a spouštět je může mnoho

věcí. Mozky obratlovců jsou silně vnímavé na bolest či potěšení a vysílají silnou

zpětnou vazbu. Pokud tedy něco zvyšuje

naši schopnost přežití, mozek nás za takové chování odměňuje. Ale je potřeba

vše zkoumat například pod magnetickou rezonancí, abychom si mohli dovolit

mluvit konkrétně,“ dodává ještě na svém

blogu NeuroLogica klinický neurolog

z Univerzity Yale Steven Novella.

Uznávaný český psychiatr Radkin

Honzák si o  technice ASMR myslí, že

může sloužit jako jedna z cest navození

relaxovaného vědomí na pomezí lehké

hypnózy. „Čímž může být terapeuticky

využita. Obdobu něčeho podobného

najdeme i  minulosti. Když bude někdo

dělat Schulzův autogenní trénink (relaxační technika, kterou stvořil německý

psychiatr Johannes Schulz už v roce 1932

– pozn. red.), tak při posledních dvou

prvcích, kdy si představuje vlastní chladné čelo a pak naopak teplo nad solárním

plexem, se tomuto stavu přiblíží také.

ASMR může tedy pomoci a  pravděpodobně neškodí,“ míní Honzák. #