Heroine

Kde pokrm můj?

Časy se mění a s nimi náš poměr k omastku. Na něčem

bychom se snad ale dneska s Magdalenou Dobromilou přece

jen shodnout mohli. Pro vlastní dobro.

TEXT JITKA RÁKOSNÍKOVÁ

ři přemítání o duchu české kuchyně nám nic moc nepovědí výpravy

do předbramborových časů. Ne že

by to nebylo zajímavé, něco i přetrvalo,

ale v zásadě by to bylo jako mluvit o italské kuchyni, než přišla rajčata.

Němky jsou grunt

Brambory se v Česku rozšířily a začaly

hodně používat v poslední třetině osmnáctého století. Shodou okolností, a to je

taky přelomové, tehdy vítězí kamna nad

otevřeným ohněm. A v hlavách prvních

vlastenců se zrovna začíná probouzet národní myšlenka.

Na začátku devatenáctého století

bylo v Česku v oběhu nejméně sedm ku-

chařských knih v češtině. Velký ohlas zaznamenala výjimečná Baborská kuchařka

w Čechách Marie Anny Neudeckerové. Ta

nejprve vyšla roku 1805 německy, roku

1810 i česky a další populární kuchařské

knihy té doby z ní často čerpaly. Nepřiznaně, moderní pojetí autorství a autorských práv ještě nebyly na světě. V mnohém z ní vycházela také ikona českého

umění kuchařského Magdalena Dobromila Rettigová ve své Domácj kuchařce

z roku 1826.

Taky Rettigová byla mimochodem

Němka, česky se učila až jako dospělá.

A přestože se z ní stala zapálená česká

vlastenka, jídla co do původu nelustrovala. Jak v jejím díle, tak i u jejích následovnic vidíme vlivy sousedních zemí, ale

114