I N S TA G R A M

STORY

ZA VŠECHNY

PENÍZE

Že mají příběhy usvědčených

podvodníků dramatický

potenciál, si všimly i největší

současné produkční společnosti. Netflix chystá samostatný seriál o Anně Delvey,

o festivalu Fyre existují hned

dva dokumenty: Fyre Fraud

televizní stanice Hulu a Fyre:

The Greatest Party That

Never Happened z produkce

Netflixu. Caroline Calloway se

o zdramatizování svého života

snaží sama; aktuálně oznámila vydání knihy s názvem

Scammer (Podvodnice).

knihy, které napsala. „Ale ona musela být

tím, kdo bude vyprávět svůj životní příběh

– navzdory tomu, že to nedokázala. Caroline uvízla mezi tím, kým skutečně byla,

a kým si přála být. Když se mě lidé ptají,

jestli je Caroline opravdová podvodnice,

odpovídám, že pokud ano, tak ona sama

je svou první obětí.“

Po návratu do Ameriky a  fiasku

s  knihou následovaly další výstřelky, například v podobě oněch obskurních kreativních workshopů. Nutno ale říct, že

Calloway všem účastníkům vrátila peníze. Před svými průšvihy neutíkala a  většinou se jí je povedlo obrátit v  něco, co

na Instagramu nakonec vypadalo roztomile – jako třeba když lomí rukama nad

tisícovkou dekorativních sklenic, které

si kvůli akci nechala navézt do svého miniaturního bytu. O  tom, jak rozsáhlé její

průšvihy ve skutečnosti jsou, v té době veřejnost nevěděla a stovky tisíc jejích sledujících tleskaly čemukoliv, co Caroline

udělala. Její pohádka měla dost styčných

bodů s realitou na to, aby byla uvěřitelná

– například to, že se opakovaně zmiňovala o  psychické nemoci otce nebo své

závislosti na Adderalu. Dohromady nám

před oči skládala příběh, který byl tak plný

klišé, a přitom tak autenticky zábavný, že

to skoro nedávalo smysl. Až na to, že to

právě perfektní smysl dávalo.

Začátkem loňského září začala Caroline v předstihu psát o chystaném článku

Natalie Beach a  vytvářela tak svůj vlastní

narativ o tom, jak všechno, co v něm bude

řečené, zapadne do toho, co o  sobě řekla

sama. Dva dny po zveřejnění článku byl

Carolinin otec nalezen mrtvý – spáchal sebevraždu. Na těchto detailech není vůbec

nic hezkého a  přitažlivého, ale Caroline

Calloway nakonec dokázala udělat cosi

velmi expresivně atraktivního i  z  takových temných okamžiků. A slavná esej sice

možná nastartovala novinářskou kariéru

Natalie Beach, ale Caroline neuškodila.

Těm všem, kdo pro ni měli slabost už předtím, totiž vlastně neřekla nic nového.

Ideální žena, nebo ideální iluze

Caroline Calloway fascinuje tím, že v prodávání iluzí je násobně zdatnější než většina z  jejích následovnic-influencerek.

Její účet neruší žádné sponzorované posty – Caroline neprodává nic jiného než

135

sama sebe. O peníze v tomhle případě jde

opravdu až na druhém místě a to je to, co

většina ostatních influencerů pochopila

špatně. Jia Tolentino k tomu poznamenává, že Caroline perfektně naplňuje současný ideál moderní insta-ženy tím, že je

zároveň „zajímavý subjekt, hodnotný objekt a  samočinně se vytvářející spektákl

s vlastním obecenstvem“.

Calloway je tímhle vším. Její literární talent je nepochybný a její námět je

nevyčerpatelný, protože je jím ona sama.

Dovedla k  dokonalosti všechno, co je na

Instagramu toxické a  zároveň fascinující – svoje úspěchy i  neúspěchy dokázala

přetvořit na tzv. content, na něco esteticky dokonale nedokonalého. Její instagramový účet je perfektní iluze autenticity,

ale důvod, proč od něj nemůžu já ani dalších sedm set tisíc lidí odtrhnout oči, je

ten, že oné iluzi nejspíš sama věří.

Americký antropolog Arjun Appadurai napsal už v devadesátých letech, že

jedním z nejhlubších dopadů masmédií na

naše životy bude fakt, že nám nabídnou

obrovské množství informací o  světech

a  životních stylech, které nám jsou jinak

naprosto vzdálené. Appadurai je nazýval

„scénáři možných životů“. Kultura instagramových influencerů je dokonalým

příkladem toho, o  čem mluvil, i  když si

nejspíš tehdy sám neuměl představit, jak

daleko někdo dokáže zajít.

Fakt, že Anna Sorokin a  Billy

McFarland skončili za mřížemi a  jejich

dokonalá iluze byla nakonec odhalena,

může znamenat, že pořád máme základní

rozlišovací schopnost. Lidé jako Caroline

Calloway ale zároveň dokazují, že hranice

mezi tím, co je skutečné a co jen pečlivě

vykonstruované, začíná být nebezpečně

tenká. #