Heroine

Pro mě bylo tohle období vlastně ještě

horší než natáčení samotné a taky hlavní důvod, proč jsem začala chodit na terapii. Najednou nemáte oporu ve štábu,

jste sama a  neustále vám někdo píše, ať

se okamžitě zavřete do koupelny a vyfotíte další nahé fotky. Jenže vy už jste mu

všechny montáže, co máte od grafiků,

poslala… Byla jsem hrozně ráda, když

Nevěděli. To je riziko povolání. Pokud

se tam někdo pozná, nebo ho někdo pozná, věřím, že to bude šance na změnu,

na restart. Jasně, nebudou to mít snadné

doma, v  práci… Ale snadné to neměly

ani holky, které se musejí koukat, jak si

to dělají před webkamerou. Nesmíme

si plést, kdo je predátor a  kdo oběť. Zároveň si ale musíme dávat pozor i  my.

Specifický byl pár, který dorazil na

setkání ve dvojici a začal si s dvanáctiletou holkou

domlouvat skupinový sex.

jsem nakonec všechna rande absolvovala a  mohla jsem telefon zahodit. Etický

kodex nám zakazoval, abychom je s  nabídkou rande samy oslovovaly, a tak jsme

musely čekat, než se rozhoupají.

Kolik setkání jste nakonec absolvovaly?

Všechny tři celkem dvacet jedna. Já

sedm. Hrdinové z  onlinu přicházeli vystrašení, pár se jich neukázalo vůbec. Ke

konci už jsem se modlila za každého, kdo

na setkání dorazil. Hlavně, aby už byl konec…

Jak často jste měla chuť vystoupit z role

a zařvat na ně nebo se s nimi prostě začít

bavit jako rovný s rovným?

Dokázala jsem se udržet, i když to občas

bylo fakt těžký. Čím jsem byla unavenější, tím víc jsem vypadávala z  role nevědomky.

Od režisérky filmu jsem se dozvěděl, že si

dokument vyžádala policie a probíhá vyšetřování. Přejete si, aby predátoři skončili ve

vězení?

Vězení nepřeju nikomu. I přes to, co jsem

před kamerou všechno zažila. Nechci

k  nim přistupovat s  nenávistí, i  když to

jde těžko, ani je trestat. Přesto si myslím,

že by s některými měla policie něco udělat. Jsou to lidé bez sebereflexe a  nikdo

jiný jejich vzorce chování nezmění.

Ve filmu sice mají aktéři rozmazané tváře,

ale v kombinaci s původním hlasem je velmi

pravděpodobné, že je okolí pozná. Věděli

dotyční o tom, že se ve filmu objeví, před

premiérou?

Pokud by to někdo začal chápat tak, že

se my vychloubáme, že jsme je odhalili,

nebo že jsme je dokonce lovili, celý příběh by se překroutil.

Jsou mezi predátory i ženy?

Ano. Ale minimum. Mají stejné potřeby,

v našem případě jen homosexuální. Hodně specifický byl pár, který dorazil na setkání ve dvojici a začal si s dvanáctiletou

holkou domlouvat skupinový sex. Velmi

explicitně.

Nebojíte se pomsty?

Já se nebojím. Navíc nás hlídala a  hlídá

bezpečnostní agentura. V  mnohem horší pozici jsou podle mého Vít s Bárou. Ty

ale hlídá taky.

Zmínila jste, že jste začala chodit na terapii.

Máte terapeuta, terapeutku?

Ženu. Ale nevadilo by mi, ani kdyby to byl

muž. Pořád dokážu rozlišovat mezi gentlemany a predátory. Film – a vlastně i dospívání – mi ale vzalo pár ideálů o světě,

ve kterém žijeme. Mnohem víc řeším,

koho si pustím k tělu, jsem opatrnější.

Ovlivnilo natáčení váš pohled na muže?

Vnímám teď chlapy přes filtr. Někteří

jsou mi a  priori mnohem víc podezřelí

než před tím. Dřív by mě o tom ani nenapadlo přemýšlet.

Kdy se vám nejčastěji rozsvítí varovná kontrolka?

Je mi hrozně nepříjemné, když mě někdo tupě nabaluje nebo na mě třeba

jen civí v  tramvaji. Tohle snad s  časem

60